Difference between revisions of "Ond'ei di morte la sua faccia impressa (Claudio Monteverdi)"

From ChoralWiki
Jump to: navigation, search
(Original text and translations)
Line 49: Line 49:
 
</poem>
 
</poem>
  
 +
{{Translation|Czech}}
 +
<poem>
 +
A on, v jehož tváři se smrt odrážela,
 +
zvolal: „Bože, jak mohu jít bez mého slunce
 +
což nepůjdu od trápení k žalu, od bolesti k soužení?
 +
A ona, zlomená vzlyky a pláčem,
 +
z posledních sil vydechla:
 +
„Lásko má nejdražší, co nás rozdělí?“
 +
</poem>
 
[[Category:Sheet music]]
 
[[Category:Sheet music]]
 
[[Category:Renaissance music]]
 
[[Category:Renaissance music]]

Revision as of 08:19, 6 March 2015

Music files

L E G E N D Disclaimer How to download
ICON SOURCE
File details.gif File details
Question.gif Help


  • CPDL #31168:  Icon_pdf.gif Icon_snd.gif
Editor: Peter Rottländer (submitted 2014-02-02).   Score information: A4, 4 pages, 115 kB   Copyright: CPDL
Edition notes:
  • CPDL #28489:  Icon_pdf.gif Icon_snd.gif MUP
Editor: Vincent Carpentier (submitted 2013-03-11).   Score information: A4, 5 pages, 55 kB   Copyright: CPDL
Edition notes:

General Information

Title: Ond'ei di morte la sua faccia impressa
Composer: Claudio Monteverdi
Lyricist: Angelo Grillo

Number of voices: 5vv   Voicing: SSATB
Genre: SecularMadrigal

Language: Italian
Instruments: A cappella

Published: 1592

Description:

External websites:

Original text and translations

Italian.png Italian text

Ond'ei, di morte la sua faccia impressa,
disse: «Ahi, come n'andrò senza il mio sole,
di martir in martir, di doglie in doglie?»
Ed ella, da singhiozzi e pianti oppressa,
fievolmente formò queste parole:
«Deh, cara anima mia, chi mi ti toglie?»


German.png German translation

Worauf er, sein Gesicht vom Tode gezeichnet,
sprach: „Ach, wie werde ich wohl ohne meine Sonne gehen,
von Marter zu Marter, von Schmerz zu Schmerz?“
Und sie, niedergedrückt von Schluchzen und Weinen,
formte schwach diese Worte:
„Ach, meine geliebte Seele, wer nimmt dich mir fort?“

Czech.png Czech translation

A on, v jehož tváři se smrt odrážela,
zvolal: „Bože, jak mohu jít bez mého slunce
což nepůjdu od trápení k žalu, od bolesti k soužení?
A ona, zlomená vzlyky a pláčem,
z posledních sil vydechla:
„Lásko má nejdražší, co nás rozdělí?“